(Myslivost 11/2019) Martin Valenta

Těsně před letošními velikonocemi nám byl laskavostí pražské firmy Binox svěřen k vyzkoušení nový termovizní přístroj Axion, výrobek firmy Pulsar. Respektive nám byly poskytnuty přístroje dva, jeden typu Axion XM38, který je vlajkovou lodí téhle řady produktů a druhý s označením Axion KEY XM30 představující úspornější verzi. Podle sdělení zástupců firmy jsou tyto přístroje, stejně jako ostatní termovize uvedené značky, vyráběny v Pobaltí. A obdobně, jako ostatní produkty (a nejen „Pulsarovské“) je pronásleduje prokletí velmi špatné dostupnosti na trhu. Zamyšlení nad tímhle problémem by přesahovalo zaměření tohoto článku. Ale můžeme říct, že situace na trhu celkem potvrzuje špatnou připravenost řady velkých hráčů v oblasti lovecké optiky reagovat na měnící se strukturu poptávky na trhu. Konjunktura jednoduchých loveckých (hobby) přístrojů vybavených detektory citlivými v oblasti infračerveného záření (tím myslíme i ty výše uváděné tzv. „termovize“) trvá již bezmála 10 let a snad nikomu z „klasických“ optických firem nestálo za to, na tuhle oblast poptávky reagovat. Trh i vývoj táhnou menší či malé agilní firmy. I ty nejopatrnější odhady nám ale jasně ukazují, že optoelektronika ukrajuje v současné době významnou část trhu, který si dříve mezi sebou spravedlivě rozdělovali staří „optičtí mamuti.“ To ale není tak úplně starost spotřebitele, pojďme se proto spíš blíže podívat na nové přístroje.

Na úvod je asi vhodné říct, že letošní novinky Axion i Thermion překvapily novým, neotřelým dizajnem, prostě na první pohled budí zájem, zejména zájem lovců pravidelně praktikujících noční lov černé zvěře. S nástupem optoelektroniky jsme v minulých letech akceptovali různé kovové i plastové krabice, které ke komfortnímu použití často vyžadovaly připojení externího zdroje, pro záznam obrazu kabelem připojený externí rekordér, případně upevnění přídavných svítilen atd. No a výše uvedená dvojce nových přístrojů je najednou menší a lehčí než bývala klasická výbava nočního lovce před „přezbrojením“ na optoelektroniku. Tenhle první dojem nám přinesl jakýsi pocit úlevy a optimistický pohled do budoucna, následně samozřejmě korigovaný pohledem na ceny přístrojů. Ale i v oblasti ceny přináší zejména výše uvedený Axion KEY jakési „světélko na konci tunelu.“

Lépe je vždy začít s pozitivy a tak musíme pochválit podařenou ergonomii Axionu, která výborně doprovází jeho kompaktní rozměry a nízkou hmotnost. Konstruktéři v tomto směru nevymýšleli nic nového, v podstatě převzali uspořádání kompaktních videokamer produkovaných v nedávných letech. Plochý přístroj, přidržovaný palcem „nastojato“ v dlani, upevňuje řemínek obepínající hřbet ruky. Zbylé prsty jsou k dispozici pro ovládání tlačítek na horní straně přístroje. V polstrování řemínku se našlo místo i pro magnet přidržující odklopenou krytku. Tlačítka z měkké pryže s různým profilováním jsou dobře čitelná i potmě. Jednoznačně se vyplatí prostudovat manuál a věnovat nějaký čas přípravě a zapamatování funkce krátkého, delšího či opakovaného stisku jednotlivých tlačítek, přičemž všechny funkce jsou doprovázeny příslušnými symboly ve stavovém řádku nebo jinde na displeji. Nahrávání a focení je až bychom řekli „intuitivně“ dostupné, takže kupodivu začíná opravdu bavit i výrazně starší ročníky.

Obrázek č. 1 Díky osvědčenému konstrukčnímu uspořádání "ala kompaktní videokamera" jsou tlačítka Axionu dobře dostupná a čitelná

Použití skříňky z hořčíkové slitiny v sestavě Axionu je rovněž znakem posouvajícím tento přístroj k vyšší kvalitě – tak lehký a plochý přístroj by asi jinak ani nevznikl. Hmotnost přístroje je na úrovni 270 g, tedy pouhý zlomek váhy „nočního“ binokulárního dalekohledu. Výrazně netíží ani v kapse lovecké košile, za vlahé letní noci. Na spodní straně je hořčíková skříňka opatřena čtvrtpalcovým stativovým závitem. Podařený je i Li-ion akumulátor mini B-pack (typ APS3), který reálně dokáže přístroj udržet v chodu cca 3 až 4 hodiny. Pak musíte mít v kapse jiný akumulátor nebo připojit Axion k externímu napájení (obvyklých 5V USB), kdy přístroj běží a současně se dobíjí akumulátor. Příjemným překvapením je i vcelku rychlý start přístroje umožňující při lovu na čekané přístroj vypínat „natvrdo,“ nikoli jen šetřit vypnutím displeje, jak jsme byli zvyklí u starších modelů, kde start „televize“ často trval i dlouhých deset sekund. Samozřejmostí už dnes jsou funkce jako „obraz v obraze“, kdy se v horní části displeje objeví okno se zvětšeným středem „primárního“ obrazu, nebo barevná paleta zobrazení umožňující mimo módu „Bílá teplá“ a „Černá teplá“ ještě dalších šest druhů barevného kódování teplotního pole pozorované scény.

Základní zvětšení u Axionu XM38 je 5,5x. Je to zřejmě nejvyšší nebo jedno z nejvyšších základních zvětšení kompaktního pozorovacího přístroje tohoto druhu. Digitální zoom je v současné verzi naprogramován v diskrétních krocích jako dvoj a čtyřnásobný (nebo funkcí plynulé změny zvětšení). Maximální zvětšení je dvacetidvounásobné, logicky je pak využita pouze jedna šestnáctina mikrobolometru, obraz s rozlišením 80 x 60 obrazových bodů lze v někdy využít, zvláštní kvalitou samozřejmě nevyniká.

Elektronické jádro přístroje obsahuje obdobně jako „Pulsary“ z roku 2018 vestavěný Wi-Fi modul a umožní spojení s Android či iOS přístrojem, do kterého nainstalujete příslušnou aplikaci. Další účastník lovu tak může sdílet pozorovaný obraz apod. Axion je vybaven interní pamětí o kapacitě 16 Gb. Díky nízkému rozlišení lze uložit cca pět hodin záznamu videa ve formátu MP4 nebo značné množství „fotek.“

Klimatická odolnost Axionu na stupni IPX7 by měla umožnit i krátkodobé ponoření přístroje do vody. Popravdě, nezkoušeli jsme to. Během několika měsíců praktického použití od jara až do podzimu jsme nenarazili na problém s netěsností nebo chybnou funkcí za deště či mlhy.

Obrázek č. 2 Pulsar Axion XM38 v porovnání s dálkoměry Leupold a Leica. Způsob držení a ovládání přístroje je obdobný. Axion je v některých rozměrech dokonce menší než dálkoměr.

Dalším prvkem, který umožnil kompaktní konstrukci je použití nového mikrobolometru Lynred (dříve Ulis) typu Atto 320 s rozměrem „foto-katodek“ pouhých 12 µm, s celkovým rozlišením 320 x 240 obrazových bodů (pixelů). Tento „ideově“ zcela nový mikrobolometr vyniká malými celkovými rozměry a zejména velmi nízkým příkonem – nízkou spotřebou elektrické energie. S celkovými dimenzemi 16,5 x 16,5 x 4,2 mm už by se nevešel do moderního mobilního telefonu, ale má umožnit vznik právě takových přístrojů, jakými Axion je.  V uvedených parametrech je mezi řádky obsažena rovněž informace o záměru konstruktéra Axionu postavit nejen kompaktní, ale i relativně cenově přístupný přístroj. Detekční limity uváděné výrobcem mikrobolometru v produktovém listu hovoří o identifikaci lidské postavy na vzdálenost nevýrazně převyšující 500 m. Což v dnešní době není u nových modelů termovizí nijak ohromující výkon. V reálné lovecké praxi samozřejmě určujeme například černou zvěř i podle charakteru chování tlupy atd., čímž s určitou zkušeností dokážeme detekční limit ještě zvýšit, u typu XM 38 (tedy s ohniskem objektivu 38 mm, při světelnosti 1,2) na 600 až 700 m, podle konkrétních atmosférických podmínek. Světlý bod značící na displeji cosi živého rozeznáme na téměř trojnásobnou pozorovací vzdálenost.

Obrázek č.  3 Graf společnosti Lynred charakterizující limitní vzdálenost k rozlišení lidské postavy v závislosti na ohniskové délce použitého objektivu. Dodejme, že i na více než dvojnásobnou vzdálenost v Axionu uvidíme světlý bod značící, že cosi živého se v daném místě nalézá.

Určitý vývoj zaznamenal i firmware Axionu, neb obraz mikrobolometru pozorujeme na kvalitním a kontrastním AMOLED displeji s rozlišením 1024 x 768 obrazových bodů a způsob zpracování má pro konečnou podobu obrazu velký význam. Nakonec mikrobolometr představuje v tomto případě novou technologii a nějaký vývoj uživatelského prostředí musíme předpokládat. Zejména u již zakoupených přístrojů se proto vyplatí obnovit firmware, Pulsar na kvalitě obrazu zapracoval.

Obrázek č.  4 Mladí jeleni s parožím v lýčí pozorovaní v módu barevného zobrazení při základním zvětšení 5,5x Pulsarem Axion XM38 ve volné přírodě Křivoklátska. Tohle „filmování“ byla opravdu čirá radost.

Axion KEY XM30 představuje úspornější verzi přístroje (při jeho pořízení taky ušetříte téměř 25 tisíc korun oproti modelu XM38). Hned při prvním pohledu do okuláru jsme si všimli nápadně menšího a méně kontrastního LCOS zobrazovače, na kterém je díky kratšímu ohnisku objektivu (30 mm, světelnost 1,2) i méně zvětšený obraz pozorované scény.

Základní zvětšení u Axion KEY XM30 je dvouapůlnásobné, opět s možností dvoj a čtyřnásobného digitálního zoomu. Funkce nahrávání snímků či videa je u Axionu KEY nedostupná. 

Protože jsme měli možnost přímého porovnání, působil na nás pohled do „KEY“ přístroje méně příjemně. Rozdíl ve velikosti displejů  Axionu XM38 a Axionu KEY XM30 (zvětšených okulárem) je významný. Displej Axionu KEY působil vedle lépe vybaveného příbuzného tak trochu jako poštovní známka pozorovaná pod lupou. Reálný výkon nebyl úplně špatný, neb všechny Axiony používají úplně stejný mikrobolometr s rozlišením 320 x 240 obrazových bodů. Při praktickém pozorování pomocí Axion KEY jsme byli schopni určit tlupu černé zvěře na vzdálenost cca 300 m. Vzhledem k absenci WiFi výrobce umožnil obnovu firmware pomocí kabelového připojení.

Čočky objektivu „nejmenšího“ Axionu KEY XM22 budou zhotoveny z chalkogenidového skla. To je mírně výrobně úspornější ale zároveň i teplotně stabilnější, což spolu s krátkým ohniskem s velkou hloubkou ostrosti umožnilo konstrukci objektivu s pevným ohniskem (bez ostření) a širokým zorným polem – do lesa nebo na „optoelektronický“ dosled zhaslého ale stále „vyzařujícího“ kusu by to nemusela být špatná volba. Nechme se překvapit.

Tím se dostáváme ke sdělení, které by asi mohlo zprávu o Pulsaru Axion dokončit. Na cestě na náš trh je i nejmenší bratr z rodiny – model Axion KEY XM22, který by měl být na pultech obchodů s cenou ještě přístupnější (Axion XM30 KEY je nabízen za cca 36 tisíc Kč, tak by nám mohl Pulsar před vánoci udělat možná radost s cenovkou začínající dvojkou – tedy pod třicet tisíc Kč). Pro důchodce to asi stále není úplně optimální cena, ale potvrzuje celkový trend, že přístroje schopné zobrazit pozorovanou zvěř tak, abychom na vzdálenost stovek metrů byli schopni určit její druh, se dostávají na úroveň, kde ještě nedávno byly „mašinky“ s polovičním detekčním limitem (do 100- 150 metrů) a rozlišením menším než 200 bodů v horizontále. Trvalá poptávka i motivující konkurenční prostředí v zemích s potřebnou kupní sílou (tedy i u nás) jsou vytvořené, další vývoj optoelektronických, loveckých přístrojů se zdá být téměř nezvratný. V našich očích tenhle směr jednoznačně zvyšuje nejen bezpečnost při lovu (a to nejen v noci), ale i úroveň obeznání lovného kusu zvěře a současně třeba i bezpečnost lovce při osamělém pohybu temnou noční krajinou. Na podkladu faktů, které jsme k aplikaci a výkonu inovativní a spotřebou i prostorovými nároky šetrné „dvanáctimikronové“ technologie výše uvedli můžeme tyhle nové, kompaktní „mašinky“ od Pulsaru s čistým svědomím doporučit (jen aby jich byl „ve finále“ na trhu dostatek).

Pražské firmě Binox děkujeme za zapůjčení obou přístrojů.